Příslušenství:
K tomuto panství patřily:
- Říčky (část obce Orlické Podhůří)
- Prostřední Libchavy (dnes místní část Horních Libchav, které jsou částí Libchav, stavebně s Horními Libchavami zcela splynulá )
- část Velké Skrovnice a Malé Skrovnice (část Velké Skrovnice).
Historie:
Vznik tohoto panství souvisel s působením původně západočeského rodu z Bubna v Poorlicku. Z Říček pocházel zemanský rod Vrabců z Říček, poprvé připomínaný v roce 1475. Někdy na konci 15. století získali Vrabcové z Říček Doudleby nad Orlicí a tak došlo ke spojení těchto dvou poměrně vzdálených míst. V roce 1548, když tehdejší majitel Doudleb Václav Okrouhlický z Kněnic koupil Litice, byly Doudleby i Říčky připojeny k tomuto panství. V roce 1562 se stal majitelem litického panství (i Říček) Mikuláš z Bubna, jeho bratr Heřman Varlich z Bubna získal v roce 1575 Horní Jelení (o. Pardubice). Strýc zmíněných bratří rovněž Mikuláš z Bubna a potom jeho potomci vlastnili Libchavy (dnešní jejich části Dolní a Horní Libchavy). V souvislosti s dělením majetku v rodě z Bubna byly Libchavy rozděleny na 2 díly – Dolní a Horní a nakonec v roce 1591 ještě další část Libchav, z které se vyvinuly Prostřední Libchavy, získal zmíněný Heřman Varlich. Ten v roce 1598 získal od svého synovce Mikuláše mladšího z Bubna i část Velké a Malé Skrovnice. Po Heřmanově smrti v roce 1602 spravoval Horní Jelení s Prostředními Libchavami, Říčkami a částí Malé a Velké Skrovnice zmíněný Mikuláš z Bubna, majitel Litic a Doudleb. Ten před svou smrtí rozhodl, že Litice, Doudleby, Horní Jelení a Blato u Pardubic budou tvořit rodový nedíl (fideikomis). Poněvadž jeho syn a dědic Jindřich Jan z Bubna byl v letech 1618 – 1620 věrný Habsburkům, zůstaly jeho majetky nedotčeny a za svoji věrnost získal ještě hraběcí titul. Vlastník Dolních a Horních Libchav Jan z Bubna se naopak účastnil protihabsburského povstání a jeho majetek byl konfiskován a Horní a Dolní Libchavy se staly součástí panství lanškrounského. Prostřední Libchavy však zůstaly součástí bubnovského fideikomisního panství, které od počátku 17. století, když Mikuláš z Bubna vybudoval zámek v Žamberku, začalo být nazýváno panstvím žamberským. V roce 1809 Bubnové žamberské panství prodali a rodinným fideikomisem zůstaly jen Doudleby, Horní Jelení a Bláto, které tak vytvořily samostatné panství, k němuž až do roku 1848 patřily i Říčky, Prostřední Libchavy a části obou Skrovnic.
doc. PhDr. František Musil, CSc
