Potštejnské panství

Příslušenství:

K tomuto panství náležela ze „Sdružení obcí Orlicko – Třebovsko“ jen obec Sopotnice.

Historie:

Panství vzniklo v době vrcholné kolonizace kraje na Divoké Orlici na přelomu 13. a 14. století. Tuto oblast získali od krále Václava II. příslušnící západočeského rodu Půticů a jako počátek kolonizační činnosti vybudovali na Divoké Orlici dva hrady – Potštejn a Litice, na které přenesli jména svých sídel v západních Čechách. Tyto hrady na Divoké Orlici se záhy staly základem dvou panství – potštejnského a litického.

Sopotnice samotná byla záhy byla rozdělena mezi obě panství.

Vrchností části vsi patřící k litickému panství se počátkem 14. století po Půtovi z Potštejna stal český král Jan, který však panství často zastavoval (např. v roce 1316 Jindřichovi I. z Lipé). V polovině 14. století získali toto panství do dědičného vlastnictví příslušníci rodu z Lichtenburka, které kolem roku 1370 vystřídal moravský šlechtic Boček z Kunštátu, praděd krále Jiřího z Poděbrad. Příslušníci rodu z Kunštátu a Poděbrad včetně krále Jiřího zůstali majiteli Litic až do roku 1495, kdy syn krále Jiřího Jindřich, vévoda Minsterberský prodal litické i potštejnské panství, které získal Jiří z Poděbrad v roce 1454, Vilémovi z Pernštejna. Od roku 1454 tedy obě části Sopotnice měly stejnou vrchnost.

Nejznámějším držitelem potštejnské části Sopotnice byl Mikuláš z Potštejna, syn Procka z Potštejna. Procek byl před rokem 1312 zavražděn příslušníkem pražské patricijské rodiny Pušů a Mikuláš proto zavraždil jejího příslušníka Peregrina. To vedlo ke konfliktu Mikuláše z Potštejna s králem Janem, který byl na nějakou dobu sice urovnán, ale Mikuláš později začal loupit, a proto jeho hrad Potštejn dobývalo v roce 1338 a 1339 královské vojsko pod vedením markraběte Karla, pozdějšího krále a císaře Karla IV. Při druhém boji o hrad Mikuláš zahynul a po jeho smrti krátce potštejnské panství převzal sám král Jan Lucemburský, ale již v roce 1341 ho vrátil Mikulášovým synům. V roce 1356 prodal Ješek z Potštejna jménem těchto dědiců potštejnské panství císaři Karlu IV. Potomci Mikulášovi byli pak odškodněni ziskem žampašského panství. Karel IV. i další čeští králové však potštejnské panství často dávali do zástavy. Tak např. v letech 1371 – 1376 měl panství v zástavě opolský kníže Bolek, v roce 1396 Jindřich Lacembok z Chlumu, 1398 Prokop, markrabě moravský. V roce 1429 získal panství do zástavy od krále Zikmunda Půta nejmladší z Častolovic, jeden z nejvýznačnjších Zikmundových stoupenců a bojovníků proti husitům. S majetky Půtovými převzal v roce 1454 potštejnskou zástavu od krále Ladislava Jiří z Poděbrad. Tak obě části Sopotnice získali stejnou vrchnost, i když pokud jde o litickou část Sopotnice, byli její držitelé dědičnými vlastníky litického panství a potštejnskou část měli pouze v zástavě od krále.

Od roku 1495 až do roku 1556 vládli oběma panstvím (a tedy i oběma dílům Sopotnice) Pernštejnové, kteří potštejnské panství získali již v roce 1497 do dědičného vlastnictví. V roce 1556 prodal zadlužený Jaroslav z Pernštejna obě panství německému šlechtici Arnoštovi, falckraběti rýnskému. Ten v roce 1558 prodal nově vymezené potštejnské panství Václavovi Hrzánovi z Harasova. Příslušenstvím tohoto nového potštejnského panství se stala již celá Sopotnice. Potomci Václava Hrzána vládli na Potštejně do roku 1629, kdy opět zadlužené panství koupil Kašpar z Grambu, voják ve službách Habsburků pocházející z habsburského Nizozemí (dnešní Belgie). Po jeho smrti v roce 1633 zdědila Potštejn jeho dcera Magdalena provdaná Zárubová z Hustiřan. Zárubové vládli na Potštejně až do roku 1746, kdy panství koupil Jan Ludvík Harbuval – Chamaré. Příslušníci tohoto původně francouzského, později slezského rodu vládli v Potštejně až do roku 1849.


doc. PhDr. František Musil, CSc