Strategie – Podnikatel

ÚVOD

V srpnu 1999 byl mezi zaměstnavateli občanů regionu Orlicko – Třebovsko proveden průzkum podnikatelského prostředí, který byl součástí analýzy místního prostředí pro potřeby vypracování strategie rozvoje regionu.

Cílem průzkumu bylo poskytnout užitečné a věrohodné informace o přístupu, názorech a plánech těch, kteří investují a vytvářejí pracovní příležitosti v České Třebové, Ústí nad Orlicí a okolí. Otázky v průzkumu se týkaly historie firmy, předmětu podnikání, záležitostí pracovních sil, informací o sídle, názorů na služby a vztahy k místní správě a celkového dojmu z mikroregionu jako místa pro podnikání.

Dále jsou uvedena některá hlavní zjištění z průzkumu:

• Celkový počet zaměstnanců ve všech 39 dotazovaných podnicích se od roku 1994 prakticky nezměnil, ale poklesl o cca 8% vzhledem k roku 1998. Region se v současnosti potýká se snižováním pracovních míst v několika větších podnicích. Celková zaměstnanost v dotazovaných podnicích byla 11865, ve srovnání s 12896 v roce 1998 a 11957 v roce 1994.
• Současná celková zaměstnanost ve sledovaných firmách činí 11865 osob, což je významná část ekonomicky aktivního obyvatelstva regionu.
• 69% firem považuje vstup České republiky do EU za pozitivní a jen 15% za negativní. Toto je nadprůměrně pozitivní očekávání srovnatelné s velkými průmyslovými centry a regiony na německé hranici.
• Po zprůměrování odpovědí týkajících se odbytišť výrobků a služeb bylo zjištěno, že pouze 8 firem se orientuje převážně na region, 12 firem exportuje více než 50% za hranice a zbytek prodává zejména na ostatním území ČR.
• Podniky hodnotily 77% své pracovní síly jako „výbornou“ nebo „dobrou“.
• 19 z 39 firem plánuje rozšířit své provozovny v regionu, a to buď výstavbou nových budov na stávajících místech nebo jinde v regionu, převážně v příštích dvou letech.
• Čtyři firmy plánují rozšířit svou působnost mimo region a čtyři zvažují opuštění svého současného působiště, přičemž jedním z důvodů je vždy nedostatek místa pro rozvoj.
• Celkový názor na místní správu je dobrý s 54% „dobrých“ hodnocení a průměrnou známkou 2,07. Podpora malého a středního podnikání, veřejná doprava a údržba silnic byly přitom nejčastěji zmiňovány jako služby zasluhující zlepšení.
• Názory na Orlicko-Třebovsko jako místo pro podnikání byly rovněž dobré s 54% dobrých hodnocení a průměrnou známkou 2,19. Pouze 7 z 39 firem by region nedoporučilo jako místo, kam umístit podnikání v rámci České republiky.

METODIKA

K účasti v průzkumu bylo vyzváno 41 podniků, z nichž 39 podniků se jej zúčastnilo. Zkoumaný vzorek zahrnuje všechny významné místní podniky. Tři zaměstnávají nad 1000 zaměstnanců, pět firem mezi 500 a 1000 a šestnáct firem zaměstnává 100 až 500 zaměstnanců. Průměrný počet zaměstnanců v těchto 39 podnicích je 304, což prozrazuje, jak klíčová je vrstva malého a středního podnikání pro místní ekonomiku.

Členové Komise pro strategický rozvoj sami prováděli pohovory podle dotazníku připraveného firmou Berman Group. Všechny pohovory byly uskutečněny mezi 1. a 23. srpnem 1999.

Názory těchto 39 podniků jsou analyzovány v této zprávě. Aby byly zajištěny úplné a upřímné odpovědi zaměstnavatelů, byli tito ujištěni, že závěrečná zpráva nebude obsahovat odkazy na konkrétní podniky při analýze dat, a že formuláře průzkumu zůstanou důvěrné.

VÝSLEDKY PRŮZKUMU

1. Stav podnikání

Jedním z významných poznatků je to, že pouze 13 z 39 firem existovalo v této formě před rokem 1990, což potvrzuje životaschopnost podnikání a v některých případech i dopad privatizace a restrukturalizace. Na druhou stranu podniky založené před více než 100 lety dokládají tradici některých odvětví (např. textil, železnice) v regionu. 32 z 39 firem má v okrese své ředitelství a čtyři společnosti mají svá ředitelství v Praze.

Přestože 32 z 39 firem je stoprocentně vlastněno fyzickými nebo právnickými osobami nebo jejich kombinací, stát stále zaměstnává téměř čtvrtinu pracovníků ve firmách s průměrným počtem 600 zaměstnanců.

2. Povaha podnikání

Podle firem, které byly vybrány do účasti na průzkumu, není ekonomika regionu závislá na jednom zaměstnavateli, i když převažují podniky strojírenské, textilní a železnice. Roli zde hraje i zemědělství, distribuční a energetické podniky, zpracování plastů a působí zde i firmy stavební.

3. Překážky podnikání

Mezi faktory, které byly nejčastěji zmiňovány jako negativně působící na současný a další rozvoj firem a jejich výrobků a služeb, byly podle pořadí významnosti uváděny: (1) současná ekonomická situace v ČR; (2) domácí a (3) zahraniční konkurence a (4) dostupnost financování. Současnou ekonomickou situaci považuje za negativní faktor 32 podniků, přičemž je zajímavé, že z firem 100% vlastněných zahraničním kapitálem tento problém uvedla pouze jedna. Konkurence je problémem spíše pro firmy do 100 zaměstnanců, zatímco větší firmy si výrazně více stěžují na nedostatek kvalifikované pracovní síly a dostupnost financování.

4. Vztah k EU

Důležitým zjištěním je výrazně příznivý (69%) přístup podnikatelské veřejnosti ke vstupu ČR do Evropské Unie. Jenom 15% odpovědí bylo negativních. Mezi pozitivními komentáři byly následující:

• zmizí celní překážky, volný pohyb zboží a osob, odstranění bariér v obchodě
• vymahatelnost práva, pravidla pro podnikání
• otevřou se zahraniční trhy
• transformace Českých drah
• lepší přístup k dotacím do regionu

Nejčastěji zmiňovanou obavou byl strach ze zvýšené konkurence lépe financovaných zahraničních firem a zvýšení mzdových nákladů. Objevily se i obavy z nepřipravenosti subdodavatelů, z nutnosti přizpůsobit se legislativě a z nízké domácí ochrany rezortu zemědělství. Z grafu je patrné, že větší skepsi projevují zejména firmy do 100 zaměstnanců (vnější prstenec).

Graf 1 – Názor na vstup do EU

5. Zákazníci podniků

 
Všechny společnosti až na jednu opověděly na otázku týkající se prodeje podle geografických oblastí, pouze 13 z nich však uvedlo celkovou výši prodejů, takže údaje v obrázku 2 jsou pouze informativní. Hlavním zjištěním je to, že místní ekonomika je exportně orientovaná, jelikož 12 firem vyváží více než 50% produkce za hranice ČR. Dalších 7 firem prodává na západních trzích mezi 10% a 50% své výroby a více než polovina firem prodává v okrese méně než 5% produkce. Východní Evropa stále představuje významného odběratele, neboť 7 firem zde realizuje více než 15 %. Shrnutím prodejů podle jednotlivých firem a oblastí dostáváme údaje uvedené v následujícím grafu:

Graf 2 – Prodej podle oblastí

6. Pracovní síla a zaměstnanost

Celkový počet zaměstnanců na plný úvazek ve sledovaných 39 firmách je 11865 ve srovnání s 11957 před pěti lety, vykazuje tedy setrvalý stav. To je však způsobeno především tím, že před rokem 1994 existovalo pouze 36 z těchto firem, přičemž některé z nich měly i méně než 5 zaměstnanců. Průměrný počet pracovníků na 1 firmu poklesl z 332 na dnešních 304 (obrázek 3).

Snižování stavu zaměstnanců ve starších firmách tak bylo až do letoška nahrazováno novými pracovními místy vytvořenými novými malými a středními podnikateli, což je potvrzeno i tím, že výrazné propouštění u někdejších rozhodujících zaměstnavatelů se neprojevilo v očekávaném růstu nezaměstnanosti.

Graf 3 – Průměrný počet zaměstnanců na plný úvazek

Zaměstnavatelé uvádějí, že jejich současná zaměstnanost (11865) je o cca 8% nižší než v roce 1998 (12896) a vyšší než jsou předpoklady pro následující rok (11009). Přestože polovina podniků (zejména do 200 pracovníků a se zahraničními vlastníky) předpokládá, že bude zvyšovat stavy, celkový výsledek určují některé velké firmy, které v zájmu udržení konkurenceschopnosti budou propouštět.

Jako pracovníci vynikající kvality bylo zaměstnavateli označeno 26% zaměstnanců, dobrých je 51%, vyhovujících 17% a pouze necelých 6% je hodnoceno špatně. To je mírně lepší hodnocení než v ostatních městech České republiky stejně jako 9% průměrná fluktuace. Mírně lepší je hodnocení pracovníků v podnicích do 100 zaměstnanců (vnější prstenec grafu).

Graf 4 – Kvalita pracovních sil

Průměrná mzda ve sledovaných firmách dosahuje 11646 Kč, což koresponduje se zjištěním v Profilu regionu

Preferovanými metodami náboru nových pracovníků jsou spolupráce se středními školami a Úřadem práce vedle tradičních osobních kontaktů a doporučení. Stejné metody jsou rovněž zmiňovány jako perspektivní forma pro budoucnost.

7. Informace o zařízeních podniků

 
28 z 39 společností vlastní svá zařízení a čtyři sídlí jak v pronájmech, tak ve vlastním. Dvacet devět firem plánuje rozšířit a modernizovat stávající budovy a zařízení, většinou v příštích dvou letech. Celková výše investic se pohybuje ve stovkách miliónů korun. Čtrnáct společností plánuje stavět nové objekty v místě, většinou od příštího roku, a 5 se hodlá rozšiřovat jinde v České republice. Čtyři firmy zamýšlejí opustit současné místo pokud nezískají potřebné prostory pro rozvoj. Patnáct firem nabídne část svých pozemků a objektů k prodeji či pronájmu.

8. Služby místní správy a vztahy k radnicím

Společnosti byly požádány ohodnotit osm služeb poskytovaných místní správou na stupnici od 1 do 4 (1 = výborné, 4 = špatné hodnocení). V průměru byly tyto služby hodnoceny mezi dobrým a vyhovujícím stupněm s výsledkem 2,79. Relativní spokojenost byla vyjádřena pouze s hospodařením s TKO (2,00). Společnosti byly velmi nespokojeny s kvalitou veřejné dopravy (3,63) a nabídkou pozemků a objektů pro podnikání (3,28). Údržba silnic (2,72) a podpora malého a středního podnikání (2,88) byly hodnoceny rovněž negativně.

Graf 5 – Kvalita služeb místní správy

Společnosti označily následující služby za ty, které vyžadují nejvíce zlepšení: veřejná doprava (11) podpora malého a středního podnikání (9) a údržba silnic (8). Mezi náměty týkající se zlepšení stojí za pozornost následující:

• Snížit byrokracii na úřadech, úředníci by měli postupovat pružněji a efektivněji, chovat se k občanům a podnikatelům jako k zákazníkům.
• Veřejná doprava by měla vyhovovat potřebám zaměstnavatelů a umožňovat práci na druhé směně, jízdní řády by měly odpovídat začátku a konci pracovní doby ve velkých firmách s přihlédnutím k sezónním odchylkám.
• Ve výběrových řízeních podporovat místní firmy splňující požadavky na kvalitu práce.
• Úřady by měly projevit zájem o podnikatele, lépe je informovat a zahájit pravidelnou komunikaci.
• Zavést městskou dopravu.
• Opravit komunikace, zpevnit prašné komunikace.
• Nabídnout zainvestované pozemky pro subdodavatele místních podniků.

Špatně ohodnocená podpora malého a středního podnikání, která je klíčová pro rozvoj podnikání a zaměstnanosti, potvrzuje všeobecný názor podnikatelů, že města by měla být v této činnosti aktivnější. Nespokojenost podniků je mírně větší s úřady ve větších městech.

Firmy byly dále požádány, aby ohodnotily své kontakty s 8 zástupci města a úřadu, okresním úřadem a Úřadem práce. Přes 95% firem uvedlo kontakt se starostou, což potvrzuje význam této funkce na malém městě. Většina odpovědí udávala buď žádný nebo uspokojivý kontakt. Kontakty se starostou, stavebním a živnostenským úřadem byly v převážné většině uspokojivé. Po 14 společnostech mělo jisté výhrady k Úřadu práce a k okresnímu úřadu. To odpovídá obecně známému faktu, že nižší (městská) úroveň správy je vnímána lépe než vyšší (okresní). Více než polovina firem udává „žádný“ kontakt s odbory rozvoje a správy majetku.

Organizace s více než 3 negativními hodnoceními je možno z pohledu tohoto průzkumu považovat za problematické. V tomto případě se však taková nevyskytla.

9. Mikroregion Orlicko – Třebovsko

Společnosti byly dále požádány, aby ohodnotily jednotlivá města a venkovskou část regionu v osmi kategoriích ekonomického rozvoje a kvality života na stupnici od 1 do 4. Mírně lepší postavení měst je logické, celkové hodnocení je spíše špatné. (Tabulka 1).

Tabulka 1 – Hodnocení kvality života a předpokladů pro ekonomický rozvoj

Podle tohoto hodnocení má region největší problém v oblasti bydlení, pozitivní je hodnocení nabídky středních škol.

Všechny firmy souhlasí, že ekonomický rozvoj každého města závisí na dobrých vztazích se sousedními městy. Více než polovina společností souhlasí s tím, že otázky ekonomického rozvoje by měly být řešeny v rámci regionální spolupráce, neboť region tvoří jednu ekonomickou jednotku. Jedna třetina si zase myslí, že města by měla udržovat korektní vztahy a na svém rozvoji pracovat individuálně. Tento poměr svědčí o vysoké míře ztotožnění se s regionem, která může opět představovat pozitivní faktor rozvoje.

10. Celkový dojem

Firmy byly požádány, aby poskytly celkové hodnocení místní správy ve svých městech. Mezi jednotlivými městy nejsou podstatné rozdíly. Nejvíce (54%) ji hodnotí jako dobrou, zatímco 26% soudí, že radnice jsou vyhovující. 15% hodnotí správu jako výbornou, a pouze jedna firma jako špatnou (vnitřní prstenec grafu).

Graf 6 – Všeobecný názor na místní správu a na region jako místo pro podnikání

Na závěr byly společnosti požádány o celkový názor na podnikatelské prostředí v regionu a zda by ho doporučily ostatním k podnikání. Jak plyne z grafu (vnější prstenec), odpovědi korespondují s hodnocením místní správy. 54% podniků hodnotí region jako dobré místo pro podnikání a dalších 31% respondentů hodnotí tuto oblast dostatečnou známkou. To se odrazilo i v doporučení mikroregionu jako dobrého místa pro podnikání (1) ve východních Čechách a (2) v České republice. 6 firem z 39 by region nedoporučilo jako dobré místo pro podnikání ve východních Čechách a 7 v rámci celé České republiky.

Příklady pozitivních prvků v místním podnikatelském prostředí zmiňované firmami jsou zejména:

• Kvalifikovaná pracovní síla v tradičních oborech
• Poloha na hlavní železniční trati
• Existence malých a středních podniků v různých oborech

Mezi negativními faktory v podnikatelském prostředí byly zmiňovány zejména následující:

• Dopravní dostupnost, kvalita komunikací
• Malý trh a malý počet domácností vytvářejí slabý podnikatelský sektor
• Nedostatek financí pro podnikání
• Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v určitých profesích, špatná struktura pracovní síly, nízká produktivita práce
• Byrokratická státní správa, nedostatečná spolupráce státní správy, samosprávy a podniků
• Nedostatečná nabídka zainvestovaných pozemků pro podnikání
• Rivalita Ústí nad Orlicí a České Třebové

ZÁVĚR

Průzkum podnikatelského prostředí odráží souhrnné názory téměř všech hlavních zaměstnavatelů mimo státní správu v mikroregionu. Firmy doporučovaly řešit zejména následující témata:

• místní dopravu
• podporu malého a středního podnikání
• příliv investic do regionu

Kolektivní postoj zúčastněných firem bude mít silný vliv na to, zda ekonomika regionu poroste, bude stagnovat nebo upadat. Tato zpráva by proto měla být členy Komise pro strategický rozvoj řádně posouzena. Potom může pomoci snahám zástupců veřejné správy vytvořit pozitivní podnikatelské klima a napravit nedostatky zmiňované v průzkumu.

Berman Group chce současně vyjádřit ocenění všem, kteří provedli pohovory, a 39 zaměstnavatelům, kteří dali k dispozici cenné informace.