Strategie – SWOT

Plán SWOT

ANALÝZA SWOT (14.6.2004)

Analýza SWOT je využívána komisí pro strategický rozvoj spolu s dalšími materiály analytické části projektu, zejména s Profilem mikroregionu a se zprávou o Průzkumu podnikatelského prostředí k sestavení relevantních akčních plánů vedoucích ke zlepšení místního podnikatelského klimatu a investičního prostředí.

 

1. Vnitřní analýza – silné a slabé stránky

Tato vnitřní analýza zkoumá vnitřní faktory mikroregionu, které mají přímý nebo nepřímý pozitivní, respektive negativní dopad na rozhodování místních i vnějších investorů zda umístit svou investici do Ústí nad Orlicí, České Třebové nebo do jiného místa regionu nebo jinam do České republiky. Identifikace těchto faktorů pomůže Komisi pro strategický rozvoj lépe definovat záměry, cíle a strategie, které budou řešit a napravovat stránky slabé s využitím stránek silných, na kterých budou stavět. Následující silné a slabé stránky vycházejí z názorů členů pracovní skupiny, přičemž byla provedena jejich selekce na základě konsensu všech přítomných.

 

1.1. Kritická oblast: ekonomický rozvoj

Mezi tyto faktory patří záležitosti týkající se základní charakteristiky regionu v oblasti ekonomického rozvoje: pracovní síla a otázky její profesní skladby a adaptability na nástup nových výrobních postupů a technologií, míra diverzifikace místní ekonomiky, dopravní dostupnost a obslužnost, technická infrastruktura (tedy sítě a zejména jejich kvalita a kapacita regionu absorbovat příchod větších investorů a nárůst průmyslové činnosti), dostupnost ploch a prostor pro komerční a průmyslový rozvoj, ale i kapacita odborných vzdělávacích zařízení a jejich schopnost efektivně rekvalifikovat pracovní sílu, míra nezaměstnanosti, či existence a kvalita asistenčních služeb podnikatelům a investorům ze strany veřejného sektoru.

Silné stránky

  • existence tradiční průmyslové výroby – strojírenství a textil – je z pohledu investora výhodou ve srovnání se zemědělskými a pánevními okresy
  • volná pracovní síla – v souvislosti se snižováním počtu zaměstnanců ve velkých podnicích regionu má nový investor šanci získat relativně kvalifikovanou a rekvalifikovatelnou pracovní sílu
  • kapacita komunikační infrastruktury – sítě kabelové televize v obou městech nabízejí významný podnět pro umístění firem z oblasti zpracování dat
  • kvalitní železniční napojení regionu, poloha na hlavním komunikačním tahu ČR, železniční uzel v České Třebové
  • rozvinutý sektor malého a středního podnikání – existence dynamicky se rozvíjejících firem
  • dostatečná síť středních škol (pokrývají velký počet oborů) a nadstandardní nabídka místních vzdělávacích zařízení

Slabé stránky

  • nízké mzdy – sice mohou být konkurenční výhodou z pohledu nových investorů, jejich výsledkem je však nízká kupní síla, nyní působí negativně, hrozí „odliv mozků“
  • vysoký podíl zaměstnanosti v textilním průmyslu a železniční dopravě, kde se očekává další snižování počtu zaměstnanců
  • silniční napojení, silniční síť nemůže obstát v konkurenci měst položených na dálnici, blízko hranice s Německem a Rakouskem, v okolí Prahy apod.
  • roztříštěné vlastnictví půdy, nepřehledné vlastnické vztahy komplikují jak liniové stavby, tak přípravu konkrétních rozvojových zón
  • nedostatek připravených průmyslových pozemků znamená nejen nízkou atraktivitu regionu pro nové investory, ale rovněž hrozbu ztráty investorů existujících
  • existence nevyužívaných průmyslových objektů by mohla být silnou stránkou, pokud by o ně existovali zájem. Vzhledem ke stáří a stavu těchto objektů však zřejmě dají noví investoři přednost investicím na „zelené louce“ a revitalizace zůstane úkolem státu a obcí

 

1.2. Kritická oblast: kvalita životaExistují vnitřní charakteristiky měst a regionu, které zdánlivě nepůsobí přímo nebo významně na rozhodnutí investora, zda realizovat investici na Orlicko – Třebovsku nebo někde úplně jinde. Tyto faktory se často týkají otázek kvality života – životního prostředí, občanské vybavenosti, sítě kulturních, sociálních, zdravotnických a sportovních zařízení, rekreačních příležitostí, fyzického vzhledu měst a obcí a jejich atraktivity pro návštěvníky a nové obyvatele, situace v oblasti dostupnosti kvalitního bydlení, míra identity občanů s regionem a ostatní aspekty kvalitního sociálního životního prostředí. Výše zmíněné vlivy mají pro podniky různého zaměření různě významný nepřímý vliv na jejich prosperitu. Obecně lze vždy říci, že pokud investor srovnává dvě lokality rovnocenné z hlediska přímého vlivu na jeho podnikání, vybere si tu, ve které jsou lepší životní podmínky. Z tohoto srovnání vychází mikroregion velmi dobře, přičemž největším problémem zůstává dopravní dostupnost široké nabídky poskytovaných služeb (kultura, zdravotnictví, školství, sport …).

Silné stránky

  • vysoký podíl bydlení v rodinných domech je přínosem jak pro vlastní kvalitu bydlení, tak pro nižší rizika patologických jevů vyplývajících ze „sídlištní subkultury“
  • nabídka kulturních příležitostí, kulturní tradice
  • obnova spolkového života na vesnicích
  • v mikroregionu existuje komplexní zdravotní péče regionálního významu, jak ambulantní péče, tak ostatní specializovaná péče, soukromá péče, nemocnice poskytuje prakticky všechny zdravotní činnosti
  • nabídka středních škol, pracoviště univerzity je nadprůměrná pro region se 40,000 obyvateli
  • nabídka sportovního vyžití
  • existence informačních středisek představuje nyní spíše potenciál, který může být znásoben jejich vzájemným propojením a napojením na rezervační a další informační sítě
  • nadprůměrná komunikační infrastruktura je využitelná nejen pro podnikání, ale i pro mnoho oblastí života
  • dobré životní prostředí, dobrá kvalita vody atd., problémy čistoty ovzduší jsou pouze lokální a souvisí s dopravními problémy ve městech, zachovalá krajina

Slabé stránky

  • nedostatek penzionů pro seniory v České Třebové
  • nedostupnost bytů pro mladé rodiny
  • úbytek obchodů na vesnicích – nekoordinovaný nápor supermarketů do regionu, ohrožení místních dodavatelů
  • nízká koordinace a informovanost o kulturních aktivitách v rámci regionu
  • nevyhovující systém veřejné dopravy v mikroregionu

 

1.3. Kritická oblast: trvale udržitelný rozvoj venkovaZhruba jedna třetina obyvatel mikroregionu žije na venkově, přičemž polovina z nich v obcích nad 1000 obyvatel. Tyto obce jsou v současné době v České republice velmi perspektivními oblastmi pro bydlení, neboť v sobě spojují výhody života v kvalitnějším prostředí a relativní dostupnost parcel pro nové domy se základní infrastrukturou, která je k dispozici (škola, obchod, pošta …). Ekonomické aktivity ve venkovském prostoru nejsou dnes již tak výrazně závislé na zemědělství a lesnictví, nicméně většina nových pracovních míst stále vzniká ve městech a dojížďka do zaměstnání je v případě venkovských mikroregionů významným fenoménem. Obce regionu by měly především zvýraznit otázky zachování pracovních míst a získávání dalších, pomáhat při zakládání nových malých a středních podniků, obchodů, živností zejména zajištěním potřebných prostor a pozemků s příslušnými sítěmi. Největší konkurenční výhodou vesnic oproti městům je dostatek volných ploch, kterým však často chybí infrastruktura – plyn, kanalizace, voda, nevyhovující jsou telekomunikace i dopravní síť.

Silné stránky

  • obnova spolkového života na vesnicích
  • kvalitní životní prostředí, zachovalá krajina
  • příznivá velikostní struktura obcí – ekonomické důvody si v budoucnu vynutí slučování (pokud ne zánik) obcí s méně než 100 obyvateli, naopak dobrou perspektivu mají obce nad cca 800 obyvatel
  •  kapacitní informační infrastruktura – může na venkově vytvořit nová kvalifikovaná pracovní místa v oblastech jako je účetnictví, poradenství, vzdělávání, překladatelské služby, databanky apod.

Slabé stránky

  • nevyhovující systém veřejné dopravy v mikroregionu je klíčový pro dostupnost zaměstnání a služeb
  • roztříštěné vlastnictví půdy, nepřehledné vlastnické vztahy
  • nižší bonity půdy, svažitost, podhorské podmínky
  • (ne)řešení čištění odpadních vod

 

2. Vnější analýza – hrozby a příležitosti

Tato část analýzy SWOT se zabývá vnějšími faktory a vlivy, které mohou představovat pozitivní (příležitosti) nebo negativní (hrozby) dopad na města a obce regionu a jeho schopnost zrealizovat připravovanou strategii rozvoje. Do výše zmíněných dvou kategorií rozdělujeme ty vnější jevy, které město (region) samo nemůže nijak ovlivnit, a které mají nadregionální nebo celonárodní (celosvětovou) platnost. Znalost těchto jevů a identifikace jejich možných dopadů na další rozvoj umožní komisi pro strategický rozvoj formulovat akční plány pro jednotlivé kritické oblasti tak, aby úspěšnost jejich realizace byla co nejméně závislá na výskytu hrozeb na straně jedné a naopak, aby záměry, cíle a strategie tohoto plánu počítaly s nalezenými příležitostmi a dovedly jich využít na straně druhé. Někdy je ovšem nutné nahlížet na vnější jev jako na hrozbu i příležitost současně. Dochází k tomu pokud má vývoj daného jevu rovnocenné těžko odhadnutelné alternativy, přičemž jejichž dopad na město a realizaci strategie jeho ekonomického rozvoje je v podstatě opačný.

  • Příležitosti
    • Státní investice v regionu – existuje reálná příležitost na částečné řešení dopravního problému regionu ze státních investic (investice ČD do koridoru „Děčín – Břeclav“ a vybudování R 35).
    • Využití předstrukturálních fondů EU je chápáno jako jasná příležitost pro veřejné i soukromé subjekty jak alokovat na území regionu významnější externí zdroje na realizaci nových projektů, které budou v souladu s cíli regionální politiky EU, v tomto případě např. zaměřených na zalesňování a zatravňování.
    • Příchod dalších zahraničních investorů – Příchod dalších zahraničních investorů je jedním z cílů této strategie rozvoje, ale zároveň představuje příležitost pro její snazší realizaci, neboť faktické umístění zahraničního investora do místa je vždy pozitivním signálem k těm investorům, kteří takové rozhodnutí teprve zvažují, případně mohou být využity nové vládní pobídky pro vstup investorů. Dokonce i malá města, která mohou těžko očekávat investora nad 25 miliónů USD, si od vstřícnější vládní politiky slibují, že velké zahraniční investice podpoří rozvoj dodavatelských (jejich) firem. Současně si však obce uvědomují, že časté změny právních norem regulujících podnikání vedou ke vzniku nestabilního podnikatelského prostředí v ČR a investory odrazují.
    • Migrace obyvatel z měst na venkov je očekávaný trend, který znamená příležitost pro region s kvalitním životním prostředím, kapacitní informační infrastrukturou a dobrou nabídkou služeb
    • Zavádění programu podpory integrovaných dopravních systémů
    • Návrat podniků k dopravě zboží po železnici, který však závisí zejména na kvalitě nabízených služeb
  • Hrozby
  • Reforma veřejné správy – nejasnost konečné podoby realizace reformy veřejné zprávy představuje frustraci pro mnohé města a obce ČR. Současné (i když jen dočasné) fungování okresů a krajských samospráv povede ke snížení efektivity veřejných zdrojů v regionu a podíl měst na těchto zdrojích se zákonitě sníží. Další snížení pravomocí obcí a měst a jejich převedení na krajské samosprávy, výsledná podoba volebního systému do krajských shromáždění – to vše představuje pro Orlicko – Třebovsko vnější hrozby, se kterými se bude muset v nejbližší době vypořádat a jejichž dopad na strategii rozvoje se musí pokusit minimalizovat.
  • Zpomalení vstupu ČR do EU – případná neúčast ČR na prvním kole vstupu kandidátských zemí do EU v důsledku často kritizované nedostatečně kvalitně provedené předvstupní přípravy ČR by mohla vést k odčerpání zásadních zdrojů vymezených EU na integraci zeměmi, které by integrací prošly úspěšně (např. naši konkurenti Polsko a Maďarsko). Kromě tohoto jevu by došlo k naplnění celé řady následných hrozeb spočívajících nejen v nenaplnění výše identifikovaných příležitostí, ale hlavně snížení atraktivnosti ČR pro zahraniční investory.
  • Celorepublikový negativní vývoj v oblasti nabídky pracovníků kvalifikovaných dělnických profesí – Tato hrozba představuje v posledních letech problém pro řadu výrobních podniků, které jsou nuceny za zvýšených nákladů řešit kvalifikaci své pracovní síly samy. Další prohlubování tohoto dosud negativního vývoje (nadměrný zájem o ekonomické obory vs. nízký zájem o technické obory) by mohlo vést až ke kolapsu některých výrobních odvětví a uvolnění trhu ekonomicky i sociálně méně přínosnému dovozu.
  • Blokace rozvoje zátopovým územím řeky Třebovky je vzhledem ke geografii území hrozbou, že nebude možno nalézt nové rozvojové plochy.
  • Závislost regionu na budoucnosti Českých drah, přičemž rozhodování o této budoucnosti se odehrává mimo region.