STRATEGICKÁ VIZE A URČOVÁNÍ PRIORIT (14.6.2004)
Dne 22. září 1999 v Ústí nad Orlicí diskutovala komise pro strategický rozvoj nad vizí regionu, která posléze vedla komisi při sestavování akčních plánů. Z odpovědi na základní otázky dalšího směřování regionu vyplynula následující vize:
Strategická vize
„Strategický plán ekonomického rozvoje regionu Orlicko-Třebovsko bude vycházet z toho, že region hodlá postavit svou ekonomickou prosperitu na koordinované spolupráci všech obcí, partnerství veřejného a soukromého sektoru, dlouhé a úspěšné tradici strojírenství a na rozvoji perspektivních oborů elektrotechniky a informatiky.
Ekonomický rozvoj bude založen na využití místních konkurenčních výhod, zejména kvalifikované a rekvalifikovatelné pracovní síle vyrůstající ze specifického středního školství nadregionálního významu, jasné a otevřené politice vytváření příznivého podnikatelského prostředí včetně investičních pobídek pro ty, kteří hodlají v regionu vytvářet nová pracovní místa v žádoucích oborech a investovat s využitím vysoce nadprůměrné kapacity komunikační infrastruktury.
Klíčové postavení Orlicko – Třebovska v dopravní infrastruktuře České republiky bude posíleno zlepšením dopravních podmínek silničního provozu jak vnějším napojením, tak optimalizací dopravní obslužnosti uvnitř mikroregionu.
Venkovská část mikroregionu bude sloužit aktivnímu cestovnímu ruchu s využitím krajinotvorné role zemědělství, ale hlavně bude přitahovat nové obyvatele v kvalitním a příjemném prostředí a pracovních příležitostí v nových oborech“.
Určování priorit
Na schůzi Komise pro strategický rozvoj dne 18. listopadu 1999 určovali její členové priority mezi všemi cíli čtyř akčních plánů: “doprava”, “trvale udržitelný rozvoj venkova”, „kvalita života“ a “ekonomický rozvoj ”.
Účelem bylo poskytnout vodítko při plánování konkrétních úkolů a při následném hledání lidských a finančních zdrojů potřebných pro realizaci všech téměř 50 cílů Plánu. Jakkoli jsou všechny cíle jsou pro budoucí ekonomický rozvoj mikroregionu důležité a všechny budou součástí Plánu, ne všechny bude možno splnit v průběhu příštích několika měsíců.
Nicméně regionální, národní i mezinárodní prostředí a ekonomické podmínky se neustále mění a může nastat situace, kdy bude třeba učinit rozhodnutí ve smyslu upřednostnění některého z cílů nebo omezení buď finančních nebo lidských zdrojů potřebných k naplnění cíle. Členové Komise byli požádáni, aby ohodnotili všechny cíle z těchto hledisek: vliv na dosažení záměru a proveditelnost (obě hlediska měla dvojnásobnou váhu hodnocení), vytvoření pracovních míst, potenciál přilákání investic, načasování, a propojitelnost s jinými cíli. Vyplněný formulář odevzdalo 25 členů Komise pro strategický rozvoj.
Shrnutí poznatků z analýzy hlasování:
První pohled na tabulku celkových výsledků dělí jednotlivé projekty do čtyř výrazných skupin – vysoce nadprůměrné hodnocení v rozmezí 16,0 – 17,9 obdrželo 13 cílů, nadprůměrných v kategorii 14,5 – 15,9 bylo 10 cílů, průměrnou známku (12,0 – 14,4) dostalo 18 projektů a zbylé 4 cíle byly hodnoceny podprůměrně (10,8 – 12,0).V průměru nejlépe byly hodnoceny cíle akčního plánu „ekonomický rozvoj“ následovány cíli pro dopravu a prvního záměru pro rozvoj venkova. Toto pořadí se dalo předpokládat vzhledem k zaměření celého plánu na ekonomický rozvoj a vzhledem na zvolená kritéria hodnocení. Zejména v části “vliv na investice a pracovní místa” a „zapojení soukromého sektoru“ jsou projekty z akčního plánu pro kvalitu života hodnoceny níže než u zbylých akčních plánů. Zásadní závěr je však ten, že realizace všech akčních plánů je podstatná pro úspěch strategického plánu, protože všechny cíle (až na výjimky, které budou diskutovány dále) jsou hodnoceny jako dobře proveditelné a všechny napravují slabé stránky mikroregionu.
Nejvýše hodnoceným projektem je vytvoření databáze pozemků a objektů pro podnikání ke splnění záměru „vytvořit prostředí pro příchod nových investorů“ z akčního plánu pro rozvoj ekonomiky. Tento záměr i díky vysokému hodnocení dalších cílů byl nejvýše hodnoceným záměrem celého plánu. To jednoznačně ukazuje, jaký význam přikládala komise snaze o získání nových pracovních míst, neboť tomuto tématu se věnují 4 z 5 nejvýše hodnocených cílů.
Druhý nejvyšší počet bodů získal cíl C.2.1 akčního plánu pro dopravu – „sjednocení stanoviska k trase rychlostní komunikace“. To jednoznačně prokazuje význam přikládaný odpovídajícímu dopravnímu napojení regionu.
Dva nejvýše hodnocené cíle (projekty) akčního plánu pro rozvoj venkova B.1.1. a B.1.3. se rovněž týkají investic a pracovních příležitostí, naopak využívání ploch nevhodných pro zemědělství patří mezi cíle s nízkou prioritou, neboť komise
V akčním plánu pro kvalitu života jsou nejvýše hodnoceny cíle A.2.1., A.4.1. a A.4.2., které se všechny zabývají informacemi a informačním systémem.
Pět z deseti nejvýše hodnocených cílů patří do akčního plánu pro ekonomický rozvoj, čtyři do dopravy a jeden do plánu pro rozvoj venkova. Jak již bylo uvedeno, u těchto cílů hodnotili členové komise výrazný vliv na tvorbu pracovních míst, propojitelnost s ostatními cíli a rovněž proveditelnost.
Na druhé straně hodnocení se objevily čtyři projekty, které mají společné to, že jejich realizace závisí více na rozhodnutích učiněných mimo region a souvisí s celkovou situací české ekonomiky a společnosti. Jedná se o projekty, které komise považuje za splnitelné v dlouhém časovém horizontu, případně (spalování biomasy, využití ploch pro sport) nevidí dispozici finanční prostředky pro realizaci. To pochopitelně neznamená, že by tyto cíle neměly být realizovány vůbec, neboť k dosažení určených záměrů přispívají, komise pouze vyjádřila svoji skepsi ohledně splnitelnosti těchto cílů.
